Uza (síla)
Dohlížel na schránu Hospodinovy smlouvy, poté co ji dal David převézt do Jeruzaléma. Zemřel, protože se jí dotkl, když hrozilo, že spadne z vozu.
2. Samuelova 6,1 –11
Na první pohled nám příběh o Uzovi nedává smysl. Izraelci opět získali Boží schránu od Pelištejců, kteří se jí načas zmocnili. Delší čas byla v soukromém domě. Nyní ji převáželi do Jeruzaléma. Věci se však nevyvíjely tak, jak měly. Hrozilo, že tento svatý předmět spadne z nového vozu, na kterém byl umístěn. Uza byl jedním z mužů, kteří měli tento výjimečný projekt na starosti. Když Uza viděl, co se děje, vztáhl ruku, aby zachytil padající schránu. Bůh se velmi rozzlobil a Uzu okamžitě potrestal „pro neúctu“ (2S 6,7).
Boží reakce nám připadá nepřiměřená, nebo dokonce nespravedlivá. V sázce však bylo víc, než si možná myslíme. Bůh dal velmi podrobné pokyny, jak se má schrána přepravovat (viz Ex 25,10 –22 a Ex 4,4 –6). Tato pravidla byla nyní zcela ignorována. David udělal z návratu schrány vojenský cirkus, kterého se zúčastnilo třicet tisíc mužů. Schrána nebyla náležitě přikryta a nenesli ji kněží. Nejsvětější předmět byl naložen na vůz, který táhlo několik volů. Uza měl vědět, jak se má s Hospodinovou schránou zacházet. Zřejmě však souhlasil s přepravou, která byla v naprostém rozporu s Božími pokyny. Je pro nás obtížné přijmout, že ho Bůh takto potrestal. Jasně to však ukazuje, že Bůh to myslí naprosto vážně, když od nás žádá dbát na to, aby byly svaté věci skutečně svaté.
Milosrdný Bože, nechápu, proč jsi Uzu potrestal smrtí.
Pomoz mi, abych se ve svatých věcech vždy řídil Tvými pokyny.
