Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. J 5,46
Někteří lidé tvrdí, že věří pravdám Starého zákona a hlásají je, přitom však zavrhují Nový zákon. Jestliže odmítají přijmout učení Ježíše Krista, dokazují, že nevěří ani tomu, co řekli patriarchové a proroci. Spasitel prohlásil: „Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně“ (J 5,46). Proto jejich vyučování Starého zákona postrádá sílu.
Podobného omylu se dopouštějí také ti, kteří tvrdí, že věří v evangelium, přitom však odkládají stranou Písma Starého zákona, o nichž Kristus řekl: „Písma svědčí o mně“ (J 5,39). Tím, že zavrhují Starý zákon, zavrhují ve skutečnosti i Nový zákon, neboť oba jsou částí nedělitelného celku. Nikdo nemůže pravdivě představovat Boží zákon bez evangelia ani evangelium bez zákona. Zákon je ztělesněné evangelium a evangelium je vysvětlený zákon. Zákon je kořenem, evangelium vonným květem a plodem, které zákon přináší.
Starý zákon osvětluje Nový a Nový zákon osvětluje Starý. Každý z nich zjevuje Boží slávu v Kristu. Oba obsahují pravdy, které tomu, kdo je opravdově hledá, budou stále zjevovat jejich nový, hlubší význam. (KP 64; COL 128)
Pane, Ty jsi autorem Nového i Starého zákona. V obou chceme poznávat Tvou velikost, krásu a majestát.
