Sófar (štěbetavý)
Jeden z Jóbových přátel.
Jób 2,11; 11; 20; 42,7 –10
Sófar pocházel z Naamy. Předpokládá se, že Naama byla vesnice v Judsku; někteří se domnívají, že šlo o oblast v Arábii. Sófar byl jedním z těch, kdo se doslechli o Jóbově utrpení. Spolu s dalšími dvěma přáteli se rozhodl Jóba navštívit.
Z promluvy Sófara mám nepříjemný pocit. Je to člověk, který tvrdí, že všechno ví. Téměř neposlouchá, co říkají druzí. Když začíná svou řeč, označuje Jóba za člověka, který má plno řečí. A ty vyžadují jasnou odpověď (11,2). Když o něco později přijde opět na řadu, je neoblomný. Tvrdí, že po vyslechnutí všech Jóbových argumentů už nemůže mlčet. „Když slyším tolik důtek a urážek, můj moudrý duch mi vnuká odpověď“ (20,3; B21). Sófar nepochybuje o tom, že za všechny těžkosti si může Jób sám. Kdyby projevil skutečnou lítost, mohl by v jeho tragickém údělu nastat zvrat!
Dr. C. I. Scofield, americký teolog (1843 –1921), popsal Sófara jako „náboženského dogmatika, který přesně ví, proč Bůh dělá věci, které se nám dějí“. Takoví lidé představují velké nebezpečí, protože nás nejen matou, ale mohou nám také velmi ublížit. Sófar se domníval, že Jób se od něho má ještě hodně co učit, ale opak byl blíže k pravdě. Sófar se musel naučit být ve svém přístupu skromnější. Musel si uvědomit, že je mnoho věcí, které nám Bůh zjevil, ale také mnoho takových, které nám z toho či onoho důvodu zatajil (Dt 29,28).
Nepozorujete v sobě někdy sklon být jako Sófar? V té chvíli si uvědomte, že neznáte všechny odpovědi a že dost často budete muset říci: Nerozumím, ale věřím, že Bůh ví, co dělá.
Bože, nauč mě rozpoznat své vlastní limity a uvědomit si, že na mnohé otázky neznám odpovědi.
