Simeon (Pán slyšel)
Simeon byl v chrámu, když přinesli novorozeného Ježíše, aby s ním „předstoupili před Hospodina“.
Lukáš 2,25 –35
Simeon byl již zřejmě v pokročilém věku, když měl tu čest držet Ježíše v náručí. Tehdy jistě musel cítit vnitřní nutkání jít do chrámu. Přišel právě ve chvíli, kdy rodiče přinášeli malého Ježíše, aby splnili, co ustanovoval zákon. Simeon byl nejen člověk „spravedlivý a zbožný“, ale měl také dar proroctví. „Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše“ (L 2,25.26).
Simeon držel Ježíše v náručí a chválil Boha: „mé oči viděly tvé spasení, které jsi připravil přede všemi národy“ (v. 30.31). Marii a Josefovi požehnal a Marii řekl: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí“ (v. 34.35).
Až mnohem později Marie pochopila význam těchto Simeonových slov. „Mnozí v Izraeli“ – ale i mnozí v jiných národech – „padnou“ nebo „povstanou“ pro Ježíše. Lidé se rozdělí na dvě skupiny: buď budou s Ježíšem, nebo proti němu. Marie věděla, že být s Ježíšem někdy stojí opravdu hodně. Byla připravena jít touto cestou bez ohledu na „meč“, který „pronikne“ její duší.
A co my?
Všemohoucí a milující Bože, prosím Tě o sílu zůstat s těmi, kteří kvůli Tvému Synu nebudou „padat“, ale „vstávat“.
