Rispa (kámen na pečení)
Konkubína krále Saula. Žila kolem roku 1050 př. Kr.
2. Samuelova 3,7; 21,1 –14
V kruté dohodě mezi Gibeóňany a králem Davidem smluvní strany souhlasily s tím, že konflikt mezi nimi skončí popravou sedmi Saulových potomků. Mezi nimi byli i dva synové, které měl Saul s Rispou, jednou ze svých konkubín. Když se Rispa dozvěděla, že těla jejích dvou synů a pěti jejich nevlastních bratrů zůstala na bojišti nebo ještě visí na stromech, rozhodla se zůstat v blízkosti, aby zajistila, že přes den je nebudou pojídat nebeští ptáci a v noci divoká zvěř.
Zkuste si představit tu hroznou scénu. Truchlící žena, která se stala figurkou ve strašlivé politické hře, celé týdny žije pod širým nebem a hlídá pomalu se rozkládající těla svých synů. Nedokázala zabránit jejich smrti, ale alespoň takto jim chce naposledy projevit svoji péči a lásku.
Uprostřed války, násilí a různých krutostí můžeme někdy zahlédnout projevy lásky a lidskosti. I když se zdá, že u moci jsou vládci, které žene bezohlednost, a „Gibeóňané“ plní pomsty jsou odhodláni dosáhnout svého, najdou se lidé jako Rispa, kteří dokazují, že nenávist a zloba nemají poslední slovo.
Náš milující Bože, děkuji za nádherný a inspirující příklad Rispy.
