Rezón (vysoký úředník)
Současník krále Šalomouna. Uprchl od Hadad-ezera, zorganizoval skupinu válečníků a vládl v oblasti Damašku.
1. Královská 11,23 –25
Šalomoun jako král začal docela dobře. S přibývajícími léty však nesloužil Bohu tak věrně jako dříve. Velmi si oblíbil ženy. Zalíbily se mu krásky zblízka i zdaleka. Už to bylo samo o sobě dost špatné. Navíc tyto ženy s sebou přinesly i své modly. Šalomoun se pod jejich vlivem zapletl do uctívání falešných bohů.
„Hospodin se na Šalomouna rozhněval, že se srdcem odklonil od Hospodina, Boha Izraele“ (1Kr 11,9).
Bůh chtěl, aby se Šalomoun vrátil ke svým dřívějším ideálům. „Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka v Edómci Hadadovi“ (v. 14). O několik veršů dále čteme: „Bůh vzbudil Šalomounovi též protivníka v Rezónovi, synu Eljádovu“ (v. 23). Znamená to snad, že Rezón nebyl zodpovědný za svou vzpouru? Jak máme rozumět slovům „Bůh vzbudil“?
Byla to touha po moci a velké ambice, které vedly k tomu, že se Rezón stal Šalomounovým rivalem. A Bůh to dovolil. Bůh mohl Šalomouna před tímto nebezpečím ochránit, ale tentokrát nezasáhl hned, aby mu pomohl. Šalomoun musel dostat tvrdou lekci – když se otočí k Bohu zády, může to mít osudné následky. Může se stát i nám, že v našich životech Bůh dopustí něco nepříjemného, aby nás přivedl zpět na správnou cestu?
Pane Bože, nevidím, co se děje v zákulisí.
Možná používáš druhé, abys mě něco naučil. Pokud se odkloním od Tebe, pomoz mi vrátit se na správnou cestu.
