Rechúm (soucitný)
Úředník perské správy v Samaří, který se pokusil zastavit obnovu Jeruzaléma po exilu. Žil v 5. století př. Kr.
Ezdráš 4,4 –23
Mnohé velké stavební projekty jsou značně kontroverzní. Ať už jde o výstavbu dálnice, tunelu, nového kostela nebo kulturního centra, vždy se setkáváme s nějakým odporem. Někdy jsou důvody opodstatněné, například když se ničí příroda nebo se ignorují zájmy určité skupiny lidí. Často je to však jen projev strachu z neznámého nebo pocit, že něco „cizího“ nás okrade o „jedinečnost“ dané situace. Někdy může jít i o skrytou – nebo také otevřenou – diskriminaci. A samozřejmě jsou i lidé, kteří jsou z principu proti všemu.
Obyvatelé Palestiny byli velmi nespokojeni s velkým přílivem lidí do „jejich“ země, ačkoli právě tam měli tito přistěhovalci své kořeny. Snažili se udělat vše pro to, aby obrovské stavební projekty navrácených vyhnanců zastavili, nebo alespoň zpomalili. Do jisté míry je to pochopitelné. Ale postupy, které použili, mimo jiné i na podnět Rechúma, byly velmi pochybné. V podstatě šlo o to, aby vyvolali strach a odpor vůči lidem, kteří se vrátili z Babylóna. Rechúm a jeho spolupracovníci představili Židy tak (zejména v komunikaci s perským králem), aby vůči nim pojal nedůvěru, ba dokonce nenávist. S tím se setkáváme i dnes. Určité skupiny lidí v naší společnosti se snaží vyvolat etnické předsudky, což vede k otevřené diskriminaci. I když se tento fenomén táhne celými dějinami, není dnes méně odporný než kdy dřív.
Ty jsi Bůh všech národů a lidí. U Tebe není ani stopy po diskriminaci. Pomoz nám, abychom se i my aktivně podíleli na odstraňování jakékoli diskriminace, která se vyskytuje i v naší společnosti.
