Rachab (široká)
Nevěstka v Jerichu. Ukryla zvědy, kteří přišli prozkoumat zaslíbenou zemi.
Jozue 2
Matouš 1,15
V Ježíšově rodokmenu na začátku Matoušova evangelia najdete také jméno Rachab. Možná vás to překvapí. V knize Jozue 2 je nazvána „nevěstkou“. To však není všechno, co o ní víme. Apoštol Jakub ve svém listu napsal: „Copak nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků…?“ (Jk 2,25). Také autor listu Židům zdůrazňuje, že při útěku zvědů z Jericha byla Rachab motivována svou vírou. Proto je její jméno uvedeno také v galerii hrdinů víry v listu Židům 11,31.
Příběh neříká, proč se zvědové rozhodli uchýlit k Rachabě. Zdá se, že Rachab jaksi vycítila, že tito muži reprezentují něco zcela výjimečného. Pochopila, že zastupují Moc, která převyšuje všechny bohy Jericha. To jí dalo jistotu, že na této Moci závisí její život i život jejích příbuzných.
Bůh dal Rachabě důležitou roli. Nevnímal ji jen jako ženu „s nejstarším řemeslem na světě“, ale především jako někoho, kdo je otevřen pro to, co chce dát lidem, kteří mu důvěřují.
Pane, nauč mě nesoudit lidi hned, jak je vidím, ale věnovat čas tomu, abych je poznal a pomohl jim najít cestu k Tobě.
