Pavel … po tři soboty k nim mluvil, vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. „A ten Mesiáš,“ řekl Pavel, „je Ježíš, kterého já vám zvěstuji.“ Sk 17,2.3
Když Pavel kázal obyvatelům Tesaloniky, odvolával se na starozákonní proroctví o Mesiáši. Poukazoval na místa v Písmu, kde bylo předpovězeno Kristovo narození, utrpení, smrt, vzkříšení a nanebevstoupení. Také Petr stavěl svá kázání o Kristu na Starém zákoně. Stejně postupoval i Štěpán.
Příchod zaslíbeného Vykupitele byl jednoznačně a podrobně předpovězen. Ujištění o něm získal již Adam, když byl vynesen rozsudek nad satanem. Abrahamovi pak byl dán slib, že jedním z jeho potomků bude Spasitel světa.
Mojžíš jasně předpověděl příchod Mesiáše: „Hospodin, tvůj Bůh, povolá proroka, jako jsem já“ (Dt 18,15.18). Jeremjáš vydal svědectví o příchodu Vykupitele a hovořil o něm jako o Vévodovi z rodu Davidova (Jr 23,5.6).
Micheáš předpověděl místo jeho narození. Skrze žalmistu Kristus předpověděl, jak s ním budou lidé zacházet (Ž 22,7–9.18.19; 69,9.10.21).
Jak neomylně a jasně předpověděl Izajáš Kristovo utrpení a smrt! (Iz 53)
Obrazně bylo předpovězeno i to, jakým způsobem zemře. Tak jako byl vyvýšen bronzový had na poušti, tak měl být vyvýšen i přicházející Spasitel. V něm se měly předobrazy obětní služby setkat se skutečností, na kterou poukazovaly. Teprve v jeho smrti na kříži vyšel najevo smysl celé židovské bohoslužby. (PNL 128–131; AA 221–228)
Pane Ježíši, děkujeme, že jsi přišel na naši zemi a zemřel za naše hříchy, abychom jednou mohli žít s Tebou.
