Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. Zj 3,20
Čím více toho věřící ze světa přijímají, tím silněji je svět vábí a více po něm touží. Máme se z čeho kát. Světské smýšlení, sobectví a lakomství umrtvily duchovní život Božího lidu.
Mnozí mají před dveřmi svého srdce tolik odpadků, že je kvůli nim nemohou otevřít. Někteří potřebují odstranit nesrovnalosti mezi sebou a svými bližními. Jiní musí přemáhat svou špatnou povahu, sobectví a lakomství, aby mohli tyto dveře otevřít. Další mají před dveřmi svého srdce celý svět, který jim uzavřel vchod. Všechno toto „smetí“ je třeba odklidit a poté můžeme dveře srdce otevřít a přivítat v něm Spasitele. Máme vzácné zaslíbení: „Vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ Jak předivná je Boží láska! Navzdory vší naší vlažnosti a hříchům nám říká: Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám a zahladím všechnu vaši nevěru.
V srdcích Božího lidu musí znovu ožít vytrvalá víra. Je třeba se odvolávat na Boží požehnání. Živá víra vede vždy k Bohu a ke slávě; nevěra strhává do temnoty a smrti. (1T 141–146)
Drahý Spasiteli, pomoz nám zbavit se všeho, co stojí mezi námi a Tebou.
