Tak přišli ti, kteří pracovali od pěti odpoledne, a každý dostal denár. Když přišli ti první, měli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru. Vzali ho a reptali proti hospodáři.
Mt 20,9–11
Jednání majitele vinice s dělníky ukazuje, jak Bůh jedná s lidmi. Pán jedná jinak než lidé. U nich odměna obyčejně odpovídá množství vykonané práce. V podobenství však Pán Ježíš představil zásady svého království, které není z tohoto světa. Mluvil o tom, jak Bůh jedná se svými služebníky a v jakém duchu chce, aby pro něho pracovali. Kristus není vázán lidskými zvyklostmi.
Bůh nás neodměňuje podle našich zásluh, ale podle své vůle. Neoceňuje naši práci ani tolik podle jejího množství nebo viditelných výsledků jako spíše na základě pohnutek.
Pán chce, abychom mu důvěřovali a neptali se, jak velkou odměnu dostaneme. Když v srdci přebývá Kristus, nemyslíme předně na zisk. Odměna není pohnutkou, která nás vede k práci. Nemáme zapomínat na slíbenou odměnu. Bůh chce, abychom si vážili toho, co nám slíbil. Nechce však, abychom toužili jen po odměně nebo abychom si mysleli, že za každé splnění povinnosti nás Bůh musí odměnit. Neměli bychom se starat o to, kolik dostaneme, spíše bychom měli dělat to, co je správné, bez ohledu na zisk. Má nás vést láska k Bohu a k našim bližním. (PM 203–207; COL 397–398)
Bože, Ty vidíš naše pohnutky. Stvoř nám, prosím, čisté srdce a naplň ho láskou.
