Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím. Ž 119,97
Kdo studuje Písmo, jako by nahlížel do studánky; čím více se do ní dívá, tím více si uvědomuje, jak je hluboká a jak se rozšiřuje. Za svého života na této zemi plně nepochopíme tajemství Boží lásky, která dala svého jediného Syna jako výkupné za naše hříchy. Dílo našeho Spasitele na této zemi je a vždy bude něčím, co přesahuje hranice našeho chápání. Člověk může nasadit všechny své duševní síly ve snaze pochopit toto tajemství, unaví se však dříve, než dosáhne cíle. Ten, kdo hledá nejusilovněji a nejpilněji, uvidí před sebou nekonečný oceán poznání. Pravdu Ježíše Krista můžeme prožít, ale nikdy ji plně nevysvětlíme. Její výška, šířka a hloubka přesahují naše chápání.
Při pokorném zkoumání Božího slova se před námi odhaluje velké téma vykoupení. Čím déle o něm přemýšlíme, tím se nám jeví velkolepější. Když se jej snažíme pochopit, zjišťujeme, že se před námi stále rozevírá do šířky a výšky. Srdce, které přijímá Boží slovo, není jako vysychající rybník nebo děravá nádrž, z níž uniká voda. Je jako horská bystřina napájená nevysychajícími prameny. Jejich chladná, jiskrná voda občerstvuje unavené, žíznivé a ztrápené. (PM 64.65; COL 129.130)
Pane Ježíši, prosím, ať Tvé slovo dnes občerství mou duši.
