Nádab (štědrý)
Jeden z Áronových synů. Neřídil se podle pokynů, které Bůh dal o přinášení obětí.
Exodus 6,23; 24,9 –11 Leviticus 10,1 –3
Áronovi synové Nádab a Abíhú byli kněží. „Přinesli před Hospodina cizí oheň, jaký jim nepřikázal, proto byli usmrceni“ (Lv 10,1). Není přesně napsáno, co udělali špatně, ale je jasné, že odmítli dodržovat pokyny, které jim Bůh dal (v. 3). Jednali v rozporu s Božími příkazy. Následky byly kruté: „I vyšel oheň od Hospodina a pozřel je, takže zemřeli před Hospodinem“ (verš 2).
Nádab a jeho bratr byli „před Hospodinem“ i při jedné z předchozích příležitostí. Čteme o tom v Ex 24,9 –11: „Pak Mojžíš a Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát z izraelských starších vystoupili vzhůru. Uviděli Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo cosi jako průzračný safír, jako čisté nebe. Ale nevztáhl ruku na nejpřednější z Izraelců, ačkoli uzřeli Boha; i jedli a pili.“
Být v Boží přítomnosti přináší požehnání. Znamená to, že o Bohu budete vědět víc, tedy že ho „uvidíte“ – podobně jako Nádab a Abíhú. Pokud časem zapomenete na to, co jste viděli, a přestane vám záležet na jeho pokynech, bude to velmi špatné. Stále jste totiž v Boží přítomnosti. Když Pána Boha a jeho přání záměrně ignorujete, budete sklízet důsledky.
Pane, chci být ve Tvé přítomnosti a vidět Tvou slávu.
Pomoz mi pak nikdy nezapomenout na to, co jsem viděl.
