Křesťan (následovník Ježíše Krista)
Od 1. století našeho letopočtu se za křesťany označují miliony lidí.
Skutky 11,26
Slovo „křesťan“ není vlastní jméno. Přesto je to pojmenování, které nesmíme vynechat. Za křesťany se v současnosti označují přibližně tři miliardy lidí. Pro mnohé z nich to ovšem mnoho neznamená. Chtějí tím říct akorát to, že nejsou muslimové, buddhisté ani hinduisté, a věří, že „něco“ existuje. Jejich rodiče a prarodiče byli křesťané, a tak se za křesťany považují i oni. To však neznamená, že uvažovali o tom, co toto slovo skutečně znamená.
Před dvěma tisíci lety dospěly malé skupinky lidí k přesvědčení, že Ježíš není obyčejný člověk. Uvěřily tomu, že po smrti na kříži Ježíš po třech dnech vstal z mrtvých. Tito lidé neměli žádné konkrétní pojmenování. Proto se ve městě Antiochie (v dnešní Sýrii) dohodli na tom, že se budou jmenovat „křesťané“. Lidé viděli rozdíl mezi Kristovými následovníky a ostatními obyvateli. To, že následovali Ježíše Krista, z nich vytvořilo zvláštní skupinu.
V apoštolské době mělo pojmenování „křesťané“ hluboký význam. Šlo o víc než jen o označení. Bylo to vyznání víry: Můj život je spojen s Kristem. Uznávám ho za Pána svého života. Slovo „křesťan“ dnes téměř ztratilo svůj původní význam. Mělo by nás to vést k tomu, abychom se zamysleli nad vlastní křesťanskou identitou. Jsme křesťany jen podle jména? Je naše křesťanská identita převážně věcí tradice a kultury? Nebo jsme opravdoví následovníci Ježíše Krista jako věřící v Antiochii?
Pane, pomoz mi být Tvým skutečným následovníkem – nejen podle jména, ale ve všem, co dělám.
