Ezechiel (Bůh posílí)
Kněz, kterého Bůh povolal, aby se stal jeho prorokem. Spolu s dalšími Judejci byl v roce 597 př. Kr. deportován do Babylónu.
Přečtěte si biblickou knihu Ezechiel.
Povolání Ezechiela je popsáno v 1. –3. kapitole.
I při velmi zběžném čtení knihy Ezechiel zjistíme, že tento kněz dostal velmi těžký úkol. Mnohem intenzivněji si to uvědomíme, když si pozorně přečteme celou biblickou knihu, která nese jeho jméno.
Povolání tohoto kněžského proroka bylo velmi působivé. Bůh věděl, že Ezechiel – má-li být dostatečně silný a zvládnout své přetěžké poslání – potřebuje nahlédnout do světa, ve kterém žije sám Bůh. „Lidský synu,“ řekl mu Bůh, „posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně… Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný.“ Bůh slibuje Ezechielovi potřebnou moc a „poznají, že byl uprostřed nich prorok“ (Ez 2,3 –6). Povolání Ezechiela byla výjimečná událost, kterou bylo nesnadné popsat. Po ní seděl Ezechiel jako omráčený sedm dní mezi svým lidem (3,15).
Ne všichni jsme Bohem povoláni být jeho proroky, jako například Ezechiel, Izajáš nebo Daniel. A přece máme jako Boží děti prorocké povolání, abychom mluvili ve jménu našeho Boha. To nám může přinést i velmi negativní zkušenosti. Žijeme-li však v Boží blízkosti, čas od času nám bude dopřáno nahlédnout do Božího světa. To nám dá sílu a odvahu dělat to, co od nás Bůh žádá.
Pane, pomoz mi být Tvým mluvčím. Dopřej nám zažít to, že lidé v našem okolí si uvědomí, že mezi nimi byl prorok.
