Jednou k večeru vstal David z lože a procházel se po střeše královského domu. Tu spatřil ze střechy ženu, která se právě omývala. Byla to žena velmi půvabného vzhledu. David si dal zjistit, kdo je ta žena. Ptal se: „Není to Bat-šeba, dcera Elíamova, manželka Chetejce Urijáše?“ 2S 11,2.3
Izrael se stal mocným národem, jehož si sousední národy vážily a jehož se obávaly. David se těšil ze svých vítězství a z výsledků svého moudrého a prozíravého vladaření. Ve své říši měl David neomezenou moc. Ovládal svůj národ a jeho cítění a nálady jako málokterý panovník. Měl Boha v úctě a Bůh poctil jeho. V blahobytu se však skrývalo nebezpečí. V době, kdy prožíval svůj největší triumf, octl se David v největším nebezpečí a utrpěl porážku, která ho nejvíce pokořila.
Sebejistota a spoléhání se na sebe a své schopnosti dovedly Davida k pádu. Královým svodem se stala zhoubná krása Bat-šeby, manželky Chetejce Urijáše. Kdykoli se David ocitl v nebezpečí, mohl s vědomím své bezúhonnosti svěřit svůj případ Bohu. Nyní však, když hřešil, nežádal nebe o pomoc a o radu, ale snažil se sám vybřednout z nebezpečí, do něhož se svým hříchem dostal. David se všemožně snažil ukrýt svůj hřích, leč nadarmo. Ve svém zoufalství neváhal sáhnout k vraždě.
Člověk, kterému hluboký smysl pro čest nedovolil vztáhnout rukou na Hospodinova pomazaného, natolik upadl, že ublížil jednomu ze svých nejvěrnějších a nejstatečnějších vojáků a poslal ho na smrt v klamné představě, že bude moci s klidem užívat plody svého hříchu. (PP 538–540; PP 715–720)
Pane Ježíši, pomoz nám pamatovat na to, že spoléhat se na vlastní síly a moudrost je velmi nebezpečné.
