Církev adventistů sedmého dne vznikla a začala působit v 60. letech 19. století v Severní Americe. Do začátku 20. století se rozšířila ze Spojených států do zemí všech kontinentů, kde zakládala sbory věřících, školy a zdravotní instituce. Největší růst zaznamenala po 2. světové válce v západních zemích i v zemích rozvojového světa. V roce 2019 působilo jejích více něž 20 tisíc kazatelů a misionářů společně se 21 miliony členů v 91 tisících sborech v 212 zemích všech kontinentů.
Počátky církve
Středověká církev se postupně stále více vzdalovala modelu apoštolské církve, kterou založil Ježíš Kristus. Úpadek církve přivedl mnohé čestné lidi k úsilí reformovat církev. Církev však zásadní reformy odmítala. Z těchto reformačních snah Johna Wiklefa, Jana Husa, Martina Luthera a dalších se proto postupně formovaly nové, protestantské proudy a církve.

Koncem 18. století se řada duchovních intenzívně zabývala proroctvími Bible o druhém příchodu Ježíše Krista. Kolem roku 1830 shromáždil americký kazatel William Miller na padesát tisíc lidí, kteří očekávali, že v roce 1844 na svět přijde Ježíš Kristus. Tato předpověď se nenaplnila kvůli nesprávně pochopenému proroctví Bible, avšak přivedla mnoho lidí k jejímu důkladnému studiu. Jedna skupina milleritů při svém zkoumání Bible také poznala, že biblické zprávy o stvoření, Desateru Božích přikázání, proroctvích Božích proroků a působení Ježíše Krista uvádí jako den odpočinku sobotu, která je svatým znamení mezi Bohem a jeho lidem, a objevila i další opomíjené biblické zprávy, například o smrtelnosti duše bez Boha. V roce 1863 si dala tato skupina název Církev adventistů sedmého dne, aby položila důraz na očekávání brzkého druhého Ježíšova příchodu na svět (advent) a na zachovávání svatosti soboty (sedmý den). Na základě biblických proroctví nová církev přijala, že Bůh jí svěřil úlohu seznámit s doposud opomíjenými pravdami Bible celý svět a nabídnout před rychle se blížícím Božím soudem všem lidem smíření a spásu v Ježíši Kristu a pravý obraz Boha jako milujícího Stvořitele a Spasitele světa. To se stalo základem celosvětové misie církve.
Stručná data k 31. 12. 2019
Pokřtěných členů ve světě | 21556837 |
Sborů na celém světě | 91140 |
Počet ordinovaných kazatelů v činné službě | 20657 |
Zemí, kde církev působí | 212 |
Počet základních škol | 6621 |
Středních škol | 2713 |
Vyšších škol a univerzit | 118 |
Nemocnic a sanatorií | 227 |
Celkový počet zaměstnanců církve | 323072 |
Sirotčinců a domovů důchoců | 133 |
Nakladatelství a tiskáren | 60 |
Počet jazyků, ve kterých se tiskne literatura | 311 |
Počet mediálních center | 223 |
Letecká a říční lékařská péče | 0 |
(podle zprávy zveřejněné oddělním archivace a statistiky Generální konference Církve adventistů s.d. v roce 2020)
Církev adventistů v České a Slovenské republice
Historie adventizmu v českých zemích začíná kolem roku 1890. První misionář Antonín Šimon přišel z Německa a první sbor církve byl založen v roce 1902 v Praze. Postupně se rozrůstal počet věřících a byly založeny sbory v Luži, Liberci, Jablonci, Těšíně, Brně a na Slovensku. Vydatnou pomocí bylo založení církevního nakladatelství v Opavě a později v Brně. Řada kolportérů prodávala knihy a časopisy vydávané církví. V roce 1919 vznikla samostatná unie Církve adventistů v Československu, která postupně početně rostla.
V roce 1911 bylo na území pozdějšího Československa 249 pokřtěných členů, v roce 1935 jich bylo 3.546 a v roce 2016 v církvi v České a Slovenské republice spolupracovalo 109 kazatelů s 9 810 členy ve 227 sborech a skupinách.